Zaniklé obce, osady a samoty České Kanady I.

V České Kanadě se v lesích nacházejí zajímavá a pocitově tajemná místa. 

Při procházce smrkovým lesem můžete objevit staré aleje ( platanové, kaštanové, dubové ), které nikam nevedou. Z ničeho nic se objeví stoletá třešeň, jabloň nebo hrušeň poznamenaná zubem času a klimatem České Kanady. Tyto, aleje kdysi spojovali vesnice a samoty. Ovocné stromy byli součástí sadů, které přináleželi života plných vesnic a samot. Při svých toulkách objevíte kamenné sloupky, staré studny, prostorné sklepy a části zdí bývalých domů a hospodářských budov, protržené hráze rybníků, které si již vzala zpět příroda, nebo byli uměle osázeny v 50. letech lesy. Byli to vesnice plné života, kde po staletí obyvatelé zúrodňovali tuto drsnou krajinu. Jenže poloha vesnic u státních hranic v kombinaci s politickými změnami si vybrala svojí daň. Po vystěhování obyvatel jak za první republiky, posléze po temném období 1939 – 1945 totálního vysídlení zůstali vesnice prázdné. V období totality byli osídleny novými obyvateli, kteří pak byli přesunuti více do vnitrozemí z důvodu stavby „železné opony“.

 

Největší ze zaniklých obcí je Košťálkov. GPS : 48.9637025N, 15.2442481E

 

Vzniklo zde území lesů s minimální zemědělskou činností pod dohledem pohraniční stráže, které se nám obyčejným lidem a turistům otevřelo po roce 1989. Na území České Kanady (Jindřichohradecka) byli vysídleny a následně zbourány vesnice a samoty: Košťálkov, Staré Hutě, Romava, Rajchéřov, Kuní, Pernárec, Dětříš, Košlák, Lužánky, Arnolec (Staroměstsko), Mnich, Obora, Mýtinky (Novobystřicko) a Lešnice (Slavonicko) Rádi bychom Vás seznámili s vesnicemi po kterých mimo pár zdí zbyl jen název katastrálního území. Zde se nachází hraniční přechod do KleiTaxenu (pro osobní automobily a samozřejmě nás turisty) Naleznete zde torzo památníku obětem 1. světové války, studny, torza zdí, a zbytky oplocení zahrad. V jarních měsících je Košťálkov poset koberci sněženek, bledul a narcisů. 

: 

Ulicová ves v Čechách 5 kilometrů jižně od Starého Města pod Landštejnem těsně u rakouských hranic, hejtmanství Jindřichův Hradec, okres Nová Bystřice, fara Staré Město, pošta Kautzen (Dolní Rakousko), v roce 1890 měla 58 domů a 356 německých obyvatel, v roce 1915 326 obyvatel, z toho 325 německých, v roce 1921 v 61 domech  284 obyvatel, z toho 5 českých a 267 německých, v roce 1938 73 domů a 253 německých obyvatel, katastr měl rozlohu 559 hektarů. V roce 1915 byl starostou Rudolf Lang, v zastupitelstvu byl i Viril baron Sternbach, zastoupený Leopoldem Kukačkou. Stála zde mešní kaple Anděla Strážce, pomník padlým v 1. světové válce, ze kterého se do dnešní doby zachoval kamenný podstavec a 2třídní škola (v roce 1915 zde byli učitelé Franz Žáček, Karl Senner a Marie Kitlitzko). Na hájovně žil v roce 1915 hajný Franz Tichý. První doložená zmínka o této vesnici je z roku 1579. Východně od obce stával hospodářský dvůr Gabrielenhof (Gabrielka) a mlýn Haftalmühle (Haftlův mlýn), dnes rovněž zaniklé objekty. U Gabrielky jsou dodnes zjara krásně kvetoucí ovocné stromy a zbytky ruin budov. Na potoku Pstruhovi, kde stával mlýn, je zbytek jezu a mlýnského náhonu. Po vysídlení německých obyvatel byla obec dosídlena Čechy. Žil zde například pan František Skupa ze Starého Města, který vzpomínal, jak jako kluci hráli fotbal s kluky z rakouské vsi Kleintaxen na louce mezi oběmi vesnicemi. Před několika lety byl na místě zbořené kaple Anděla Strážce vztyčen dřevěný kříž a otec karmelitán Gorazd z Kostelního Vydří poté sloužil na tomto místě opět po dlouhých letech mši svatou. Dnes je Košťálkov propojen s Kleintaxenem novou asfaltovou silničkou určenou i pro osobní automobily do 3,5 tuny.

Zajímavostí je, že kaple sloužila i obyvatelům rakouského Klein Taxenu, kde si kapli postavili až po uzavření hranic v 50.letech.